horolezec
Nemá sepsáno své lezecké CV, říká, že mu jde především o lezení v krásných místech. Zmiňuje několik cest v každé steně: Eigeru, Grandes Jorasses, Matterhorn, Petites Jorasses, Grand Capucin, Petit Dru… Taky hafo cest v Dolomitech, oblíbené oblasti 3 cime di Lavaredo a Marmeláda, čtyři cesty na El Capitanu, dvě na Half Domu, Patagonie, Torres del Paine, Rider on the storm …
Na Rajbasu promítne o povypráví o prvovýstupu Forgotten tea na Baffinově ostrově:
„Vandr v těchto krajích připomínal spíše kosmonautiku, než horolezectví. Určitě jsme museli projet na skútru někde za osadou Clyde River časoprostorovou červí dírou a nahodile se dostat na nějakou jinou planetu v bůhvíjaké galaxii. Hory zvláštně pokřivené ani v nejmenším nepřipomínali pozemské pohoří, které jsem doposud poznal.
Poloha Sam Ford fjordu předurčuje působení ve stěnách spíše k bigwall stylu lezení. Tedy hodně hákování, kterého si můžete užít i v teplých botách. Jistě, i na Baffiny přichází období "léta", při kterém je možné pustit se i do nějakého těžšího volného lezení s lezečkami, jak se to dělá např. na populárním Asgardu ve vnitrozemí. Ale Sam Ford fjord je v létě jak na potvoru velice těžce přístupný. Moře na měsíc a půl roztaje, tedy musíte ke stěnám leda lodí. To je ale dost problematické, protože není pořádně kde zakotvit. Stěny spadají přímo do moře. Navíc to je v tomto období vichřic velice rozbouřené. Sami Inuité se Sam ford fjordu v létě spíše vyhýbají a dopravu lodí cizincům spíše rozmlouvají. Inuita Jakoa se nám svěřil se svým příběhem, kterak jej s kolegou vichřice uvěznila ve fjordu na 5 dní. Nemohli ani na břeh, ani na volné moře. Proto boss inuitských průvodců Levi Palituq svou průvodcovskou činnost po Sam ford fjordu na konci května prostě končí. Teplota v květnu se zde pohybuje v rozmezí -20 až 0 stupňů. Tedy v tomto nejideálnějším měsíci pro návštěvu tohoto kouta ostrova je potřeba počítat s lezením v opravdových zimních podmínkách.“
(neděle 25.11. Kino Blansko v 12:30 hod. PAVEL KRYZE: BAFFINŮV OSTROV)
|