Libor (*1958) Kamila (*1962) Hnykovi |
Vytvořeno: 27. 10. 2012 00:17 Poslední úprava: 27. 10. 2012 00:31 |
turisté, cestovatelé, fotografové, bruslaři, lyžaři, vodáci,cyklisti, trekaři...Kamila se ráda věnuje poznávání a fotodokumentaci přírodně, etnograficky a historicky zajímavých oblastí. Na svých cestách do málo civilizovaných částí světa navštívila vedle evropských států Rusko, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Indii, Nepál, Turecko, Peru, Indonésii, Bolívii, Chile, Nový Zéland... Putuje v pohorkách, na kole nebo s pádlem, s kamarády, s dětmi nebo s manželem. Pokud ji mimořádně tolerantní rodinka může postrádat, šplhá po sopkách a po ledovcích, vystoupila na vrcholy Mont Blanku, Elbrusu, Pisca, Licancaburu, pomáhá občanskému sdružení Surya s provozem Sluneční školy v Himálaji www.surya.cz Libor je cestovatel, který rád navštěvuje místa s divokou původní přírodou nebo zajímavou odlišnou kulturou, zabývá se různými druhy sportů - vysokohorská turistika, kolo, inline brusle, nordické brusle, běžky, vodácká turistika apod. Není specialistou na určitou zemi, krajinný typ nebo kulturní oblast, naopak ho fascinuje krajinná a kulturní rozmanitost naší planety. Podnikl zajímavé cesty do arktického Grónska nebo naopak do pralesů Nové Guineje, přecházel ledovce v Himalájích i v Andách, lezl na sopky v Guatemale, Mexiku, Jižní Americe, na ostrově Reunion i na Jávě. V etiopském Denakilu se mu uskutečnil jeden ze snů - procházet se po břehu lávového jezera v sopce Erta Ale. Nepohrdne však ani outdoorovými zážitky z Evropy - na lyžích překonal pohoří Stará planina v Bulharsku, na inlinech přejel jak celou cyklostezku Odra-Nisa, tak podunajskou stezku z Pasova do Vídně. Velkým zážitkem pro něj bylo setkání jak s usměvavými Tibeťany, tak s Papuánci oděnými pouze do koteky. V posledních třech letech ho uchvátil Slovinský kras se svými ponornými průzračnými řekami, impozantními propastmi, kaňony a nádhernými jeskyněmi. Miluje však i naši přírodu, přejezdy českých přehrad a rybniků po ledovém skle na nordických bruslích mu přinesly stejně hodnotné zážitky jako třeba pokus o výstup na osmitisícovku Cho Oyu. O svých zážitcích vyprávějí na besedách dětem i studentům, přednášejí na setkáních cestovatelů. Na Rajbasu nás zavedou do Slovinského krasu. „Pokud sedíte v Lublani a popíjíte pivo v jedné ze stovek hospůdek na břehu Ljubljanice, asi vás nenapadne, že tato řeka má sedm různých názvů. Přesně tolikrát se objeví na povrchu, aby po několika kilometrech opět zmizela do podzemí. Slovinský kras je podivuhodné území s desítkami tisíc jeskyň, stovkami kilometrů podzemních řek, velkým množství propastí, kaňonů a dalších krasových jevů. Jsou zde světově proslulé jeskyně Postojna a Škocjanské jame s největšími jeskynními prostory Evropy a také s obrovskou návštěvností desítek tisíc lidí ročně. Můžete tu však také navštívit nádhernou jeskyni Križna jama, kterou na člunu propluje jen několik desítek lidí za rok. V Planinské jamě je zase největší podzemní soutok řek Evropy a neskutečně krásná jeskyně příznačně nazvaná Paradiž - Ráj. V místě Rakov Škocjan můžete sami bez průvodce prolézat spoustu propastí, proplavávat podzemními jezery nebo se vydat po stopách Rudého Gentlemana. Tady a v dalších romantických místech Slovinského krasu se natačel druhý díl Vinnetua. My jsme navštívili Slovinský kras ve všech ročních obdobích. V létě jsou propasti porostlé bujnou vegetací, v zimě nebo na jaře mají podzemní řeky zase mnohem větší vodní stav. Vždy tu však můžete prožít chvilky romantiky a dobrodružství. (neděle 25.11. Kino Blansko, v 11:35 hod. LIBOR a KAMILA HNYKOVI: SLOVINSKÝ KRAS) |