KAŠPAR KRÁSA Blanenský (* ??)

Vytvořeno: 14. 6. 2012 14:48
Poslední úprava: 10. 11. 2012 00:53

místní patriot, sportovec, kuchař a zeměměřič

KAŠPAR KRÁSA Blanenský

…Jakožto vlastenci se mu nezamlouvalo označení zdejší turistické destinace Moravské Švýcarsko a sám pro ni používal poetické a marketingově vhodné označení „Moravská krása“, kterýžto název byl později zkomolen na Moravský kras.

životopis

Kdy se přesně narodil a kdo byli jeho rodiče nevíme, je známo pouze to, že svá nejlepší léta prožil na samém počátku 20. století. Jak uvádí ve své rukopisné autobiografii nazvané „Život to je Krása“ jeho předkové odvozovali svůj původ od slavného rodu pánů z Rožmitálu, kteří byli kdysi držiteli Blanenského panství. Patrně sám pan Kašpar Lev z Rožmitálu stihl při některé ze svých četných návštěv v Blansku zplodit Kašparova prapradědečka. Proto náš hrdina přijal hrdé jméno Kašpar Krása a později i vlastenecký přídomek Blanenský.

Při výkopových pracích na ulici Rožmitálova byla v roce 2005 díky rekonstrukci kanalizace objevena časovaná bomba. Nešlo však o nález z let válečných, nýbrž o skříňku s rukopisnou pozůstalostí osobnosti vpravdě evropského významu, která byla snad největším blanenským rodákem v dějinách a která byla v té době neprávem téměř již zapomenuta. Šťastným řízením osudu se nález dostal do rukou badatelského týmu, který se pustil do odborné expertízy a postupně odkrývá dílo tohoto velikána, kterého věhlas dozajista výrazně posílí turistický ruch v Blansku a věčnou památkou na něj zůstává název hlavního turistického lákadla v kraji.

dílo kuchařské

Kašpar Krása nebyl jen národním buditelem a propagátorem Blanska a Moravského krasu. Proslul také jako kulinářský génius. Vaření a otázky zdravé výživy patřily k jeho koníčkům. Jako jeden z prvních se například zabýval problémem výběru vhodné stravy pro sportovce. Protože nejmasovějším sportem jeho časů byla turistika zaměřil své bádání právě tímto směrem a výsledek se opravdu dostavil. Kašpar Krása, přátelé, vynalezl turistický salám.

Nebyl by to ostatně on, kdyby ve svých nových receptech nechtěl zároveň nějak oslavit svůj rodný kraj. Při jednom ze svých výletů směrem na Olešnou a Hořice přišel například na nápad jak vytvořit zajímavý lehký moučník. A tak vznikly jeho slavné Hořické trubičky. Bohužel náš mistr neprozřetelně prozradil svůj nový recept jednoho večera v náhlém hnutí mysli v hostinci U Povětroně neznámému cizinci, z něhož se pohříchu vyklubal lstivý cukrářský tovaryš Alfons Kaiserschmorn z Hořic v Čechách. Ten na Krásově receptu záhy poté úžasně zbohatl, ale protože se za ukradený nápad přece jen trochu styděl, vymyslel si o původu trubiček líbivou legendu o receptu kuchaře raněného francouzského generála z napoleonských válek, která se mezi cukráři ostatně traduje dodnes. Hořické trubičky však nejsou ničím v porovnání s nejslavnějším Krásovým receptem. Krása si totiž všiml, že v mnoha blanenských chalupách připravují hospodyňky z mouky a mléka zvláštní nasládlé placky. Podle pamětníků se to naučily od italských dělníků, kteří ve zdejším kraji v polovině 19. století pod vedením podnikatele Tallachiniho razili železniční tunely. Krásu pokrm zaujal natolik, že se tyto „Talačiniho placky“, jak hospodyňky nesprávně vyslovovaly, pokusil vylepšit. Potřel je marmeládou a zavinul do tvarů připomínajících právě blanenské tunely. A rázem byly na světě první „Talačinky“. Později ovšem přejmenované na i nám známé palačinky....

sportovec

Je známo, že Kašpar Krása byl i velkým sportovcem. Až do nedávné minulosti však nikdo nevěděl, že to byl on kdo vymyslel baseball. Stalo se to tak. Začátkem podzimu 1902 byl v Blansku u Kašpara Krásy na návštěvě jeho anglický přítel sir Archibald Base. Oba přátelé se jednoho dne vydali pěšky do Rájce aby si prohlédli zdejší zámek. Krása znal zkratku přes pole, patřící rájeckému sedlákovi Jahodovi. Toho dne právě Jahoda na svém poli vyorával brambory. Když uviděl mezi řádky brambor dva nezvané hosty začal po nich brambory házet, aby je zahnal. Angličan Base, který byl ze své vlasti zvyklý hrát kriket a golf se však nenechal vyvést z míry a začal přilétající brambory úspěšně odrážet svou vycházkovou holí. Krása se ukryl za jeho zády a chytal ty brambory, které jeho přítel náhodou netrefil, protože věděl, že si jimi oba úžasně zpestří zítřejší oběd. Když se k nim však sedlák Jahoda po chvíli přiblížil s bičem v ruce nechali zábavy, sebrali ukořistěné brambory a dali se oba na úprk. Angličan považoval příhodu z úžasně zábavnou a přemlouval přítele, aby se někdy na pole znovu vypravili. Poté co jim došly zásoby brambor Krása svolil, ale bohužel tentokrát na vzteklého sedláka nenarazili. Aby to příteli, který toužil po nějakém sportu, vynahradil, házel Krása po Angličanovi alespoň kožený míček a ten se do něj opět trefoval svou vycházkovou holí.

zeměměřič

Na skutečnost, že Kašpar Krása získal uznání jako zeměměřič i za oceánem upozornil významný korespondenční člen badatelského týmu kanadský geolog Mr.Gregor. Uvádí, že Krása byl mezi zeměměřiči (doložena je mj. jeho účast při vyměřovacích pracích během budování Panamského kanálu) vážen především proto, že měl oko z Kašparovy krávy. Ušetřil tím měřičskému týmu mnoho mravenčí práce, zvláště když jediným mrknutím oka zjistil, že hladina Gatunského jezera mezi Gamboou a Gatunem je vodorovná.

Pozn.

O již známých, byť často opomíjených faktech o životě a díle Kašpara Krásy, budeme postupně zde na webu informovat. Zejména však hodláme podpořit a rozšířit úsilí badatelské a propagátorské o jeho (a potažmo jeho potomků) působení za hranicemi mocnářství rakousko-uherského. Těšíme se na podporu a spolupráci celé naší obce cestovatelské a outdoorové - poznatky (ověřené i důvodné) ze všech oblastí světa jsme připraveni v přiměřeném rozsahu a formě prezentovat ať již zde na festivalovém webu či přímo na festivalu RAJBAS 2012.

Studie pojednávajícího o výzkumech a osudech tohoto génia v Moravském krasu: KRÁSA V KRASE

Vojtěch A. Gregor-Celofán, doživotní předseda Klubu Kašpara Krásy pro Severní Ameriku (KKK-SA)