Ladislav Sieger (*1959)

fyzik a výzkumník extrémních vlivů na člověka

„Žijeme v době adrenalinových sportů, kdy často vyhledáváme nebezpečí, ale rizika si mnohdy neuvědomujeme nebo je vědomě podceňujeme.“

Přednáší fyziku na ČVUT FEL v Praze a profesionálně se zabývá výzkumem extrémních vlivů na člověka. Na svých cestách navštívil severní a jižní kraje (Aljaška, Antarktida) a pouště Severní Ameriky.

„Člověk vydrží víc, než je ochoten si připustit. Ráchal jsem se hodiny v oceánu v rámci nácviku záchrany na moři, řídil 56 hodin v kuse auto bez jídla a vody. Předesílám, že na profesionálním simulátoru ověšen EEG, EKG a dalšími přístroji. Bylo to v rámci modelového experimentu, který se vázal opět ke schopnosti v hraniční situaci neusnout a postarat se o druhého. Auto bylo voleno proto, že se relativně snadno měří reakční doby, stav bdělosti a další parametry. Zažil jsem si 5 denní dehydrataci a 7 denní hladovění v létě pod zátěží (není to věc hodná následování). Nevíte-li co se v těle děje je to nejlepší cesta jak si trvale poškodit zdraví. Dýchal jsem zasypán pod lavinou (opět vše měřeno a dokumentováno). Bylo by toho víc. Znáte-li meze lidského organismu je možné se venku pohybovat bezpečněji. Je třeba stále ctít pravidlo: "Nebát se věci vzdát dřív, než se člověk dostane do problémů." Není to o tom si něco dokazovat, ale přistupovat k životu s pokorou. Naše vnímání světa je pokřiveno akčními seriály, kde představy režiséra ochotně přijímáme jako realitu.“

Často děláš pokusy sám na sobě. Dostal jsi se někdy během experimentu do vážného problému?

„Nikdy jsem se do problémů nedostal. Nemám rád extrémní věci a riziko. Proto je vše dopředu naplánováno a rozmyšleny jednotlivé eventuality. Když jsem jel poprvé v zimě na Aljašku, kde jsem zažíval teploty i -52°C nebylo nic co by mě překvapilo. Věděl jsem co může nastat, jen jsem nevěděl, kdy to bude. Je pravdou, že v bundě jsem měl 9 teplotních čidel a ve spacáku dalších 18. Proměřil jsem jejich vlastnosti a pak se vydal na 2 měsíce za polární kruh. Měl jsem představu jak se to bude chovat. Jednou se mi stalo, že při -45°C mě chytil blizard. Foukalo hodně přes 90 km/h (nedalo se stát). Vítr mi stáhnul rukavice, o které jsem nenávratně přišel. V ten okamžik máte tak 15-20 s do omrznutí. Bylo jasné, že náhradní rukavice nemám čas vybalovat. Přetáhnul jsem rukávy bundy přes ruce a počkal až vše přejde. Bunda byla na tyto teploty navržena. A kdybych o vše přišel, tak v bundě byly věci na přežití na 2 dny. Když jsem se vracel, zažil jsem i oblevu. To bylo -15°C. Nic jsem nevybaloval a spal v bundě jen na sněhu.“

Na Rajbasu 2012 si nenechte ujít jedinečný workshop a prezentaci z pobytu v Antarktidě:

PŘEŽITÍ A IMPROVIZACE aneb proč můžeme být lépe připraveni než přírodní národy?

O jiném pohledu člověka na svět. V čem nám technická civilizace pomáhá a čím nám škodí.

• o civilizaci, co nám dala a vzala
• jaké jsou meze lidského organismu
• k čemu se dá použít skleněný knot
• jak vařit v termosce
• jak pomocí tužky a nože vydezinfikovat vodu
• filtr na vodu z PET flašky

ANTARKTIDA – minulost a současnost

Uplynulo 100 let od dobytí Jižního pólu. Na Antarktidě existuje mnoho výzkumných stanic. Přesto Antarktida zůstává nejhůře dostupným místě na planetě. Oplývá mnoha superlativy. Je to největší naleziště dinosaurů na světě, největší světová poušť a zároveň místo s nejnižšími teplotami a průměrnou nadmořskou výškou okolo 2200 m nad mořem. Je to studnice minulosti, která většinu tajemství dosud nevydala.

(sobota 24.11. Dělnický dům, LADISLAV SIEGER: PŘEŽITÍ A IMPROVIZACE a ANTARKTIDA, MINULOST A SOUČASNOST)