Festivalová rada 2011

Jan Popelka, nar. 1950 – filmař, majitel TV studia

Od dětství se věnoval fotografování, ale nakonec zvítězila kytara. Hrával s kapelou Nonus a když to už nebylo časově únosné, přišla na řadu 8 mm kamera. V osmdesátých létech sbíral ocenění za amatérské dokumentární, hrané i animované filmy. Kamera ho přivedla do jeskyní, kde se mu zalíbilo natolik, že se stal členem speleologické skupiny Plánivy. Po revoluci založil studio Audiovisual a začal se věnovat práci v oblasti televizní tvorby, zejména pro blanenskou kabelovku. Ve studiu si nadále ponechává prostor i pro tvůrčí činnost. V jeho produkci vznikají zajímavá dílka od cestopisných dokumentů až po videoklipy hudebních skupin. Zřejmě dosud největším počinem je celovečerní umělecký dokument o historii města Blanska „Příběh vody a ohně“, na kterém se autorsky podílel spolu se synem Radkem. Roku 2006 byl oceněn Cenou města Blanska za kulturu.

Za spolupráce se Sdružením Horizont (čestný člen) v jeho studiu vznikly úspěšné dokumenty WA-WA-WA! , HUKA - HUKA, Pod ochranou Hampatongů, KEMBALI! a BAMBUTI.

Ing. Marek Audy, nar. 1969 - fotograf, speleolog a vydavatel

Vystudoval VUT Fakultu strojní, ale zaměstnání projektanta velmi rychle opustil a vydal se na dobrodružnou cestu fotografa a objevitele. Jako fotograf jeskyní se proslavil po celém světě. Dokumentoval speleologické expedice zkoumající nejhlubší jeskyně Balkánu nebo objev nejdelší jeskyně v soli v Íránu. Sám již několik let organizuje výzkumné výpravy na stolové hory venezuelské Guyanské vysočiny, kde objevil nejdelší křemencovou jeskyni světa "Krystalové oči". Se svou ženou Světlanou založili začátkem 90. let grafické studio na zpracování digitálního obrazu a tisk velkoformátových fotografií. Společně vychovávají tři děti. Je autorem knihy Brány do Ztraceného světa, která získala prestižní ocenění Mezinárodní speleologické unie UIS a cenu Egona Ervína Kishe za literaturu faktu.

Kontakt: audy@speleo.cz, http://audy.speleo.cz

Mgr. Jiří Kučera, nar. 1973 - právník, moderátor

Jako zástupce Města Blansko, které festival zaštiťuje, tak trochu členem festivalové rady "ex offo". K festivalové problematice má však i přes svou "ouřední" pozici blízko, protože se na blanenské radnici nestará jen o řádné proplouvání úskalím zákonů a paragrafů, ale i o rozvoj cestovního ruchu ve městě a v regionu. Jak sám říká, festival je skvělý příspěvek k propagaci Blanska i drsné krásy okolní přírody. Od mládí je jeho koníčkem scénický šerm, reenacement a vůbec vše, co se točí kolem historie, chladných i palných zbraní, rekonstrukcí historických bitev a divadla. V posledních letech se také stále víc věnuje moderování historických i společenských akcí. Stojí rovněž v čele úzké skupiny propagátorů velkého génia a Cimrmanova současníka Kašpara Krásy Blanenského, která každoročně kolem 1. apríla přichází s nějakým novým objevem mistrova díla a s tím spojeným pokusem o netradiční český, a dost možná i světový, rekord. Světlo světa jich ostatně spatřilo už několik: nejvíc lidí s každou botou jinou, nejvíc lidí se žlutou ponožkou, nebo nejvíc lidí, co "mají pod čepicí"...

Petr Kašpar, nar. 1977 - filmař, organizátor expedic a producent

Po přerušení studií odešel za zaměstnáním do Prahy, aby propadl kouzlům audiovizuální a kamerové techniky, výrobě multimediálních prezentací. Postupně se dostává do podvědomí díky prezentacím vodáckých expedic. Propadl cestování a dobrodružství a díky možnostem, které mu dává jeho práce, se snaží pomáhat v oblasti technického zajištění festivalů, ale i výprav horolezců, vodáků a dalších dobrodruhů.

Expedice: Ganga 2003, Jamaica 2004, Alaknanda 2006 a Hliněná řeka – Etiopie 2007, Schody do nebe – Elbrus 2008 a další…. Dnes vede WW8 expedition group a vymýšlí stále nové a nové projekty.

Lenka Klicperová, nar.1976 - šéfredaktorka Lidé a Země

Novinářka a fotografka. Začínala v deníku MF Dnes, šest let pracuje v časopise Lidé a Země, poslední čtyři roky jako jeho šéfredaktorka. Navštívila řadu afrických zemí, pracovala v Angole, Namibii, Nigérii, Tanzánii, Keni, Etiopii, v Mali či Burkině Faso. Zaměřuje se na dokumentování života domorodých etnik, v poslední době pracovala v Etiopii u kmene Surma či s Dogony v Mali. Kromě publikační činnosti se věnuje převážně reportážní a portrétní fotografii. Vedle domovského magazínu publikuje i v jiných médiích – například v Instinktu, In Magazínu Hospodářských novin, spolupracuje s Českým rozhlasem, ČT 24, Českou televizí a TV Nova. Věnuje se také přednáškové činnosti. V roce 2008 stála u zrodu občanského sdružení Femisphera, jehož je místopředsedkyní a které se zabývá ženskou problematikou v zemích třetího světa.

Ing. David Gladiš, nar. 1974 - zakladatel portálu HedvabnaStezka.cz

Dokázal vymyslet a rozhýbat mnohé a užitečné: cestovatelský portál, cestovatelské kluby v Praze a v Brně, Expediční fond i festival Expediční kamera.
Po prvních cestách Evropou se vydal stopem do Turecka a dle svých slov pochopil, že existují jiné světy, že bych se o nich měl dozvědět více a stal se „závisákem“. Dávky cestování musí být stále častější a silnější. Další cesta vedla do Turecka, Sýrie a severního Kypru. Následoval Írán, Indie a pak tři dlouhé cesty napříč Asií, nepočítaje drobné několikatýdenní výlety po Africe a Americe. Ale ani to nebylo dost. Nakonec jsem se i s rodinou přestěhoval na 14 měsíců do Thajska, odkud je do mnoha zajímavých míst kousíček. A pak další a další cesty ... Celkem navštívil 84 zemí, některé i pracovně, když dva roky šéfoval státní agentuře CzechTourism a poté krátce pracoval i na Ministerstvu zahraničních věcí. Nezapomíná ani na Česko, které si objel na kole kolem dokola a další rok ještě napříč ze západu na východ. Je autorem knihy Hedvábná stezka, která nabízí návod, jak a kudy přejet po zemi podstatnou část Asie.