stopařka a spisovatelka?
„…když nemůže jet přímo na Měsíc, tak jede alespoň na čtvrt roku do Asie. Přijde jí totiž škoda být v životě jenom právníkem ...“
Snad první „velkou expedici“ podnikla v roce 1997 na koloběžce z Valašska do Slovenského ráje. Pak následovaly země jako USA, Turecko, Írán, Pákistán (říká o něm, že dokáže plně uspokojit dobrodruhovu duši), Rusko, Tibet, Nepál, Bolívii, Peru, Ekvádor a další a další…
Autostopem projela vloni 12 tisíc kilometrů, kdy překonala 11 časových pásem, přes Moskvu, Bajkal až do Vladivostoku, prostopovala Sachalin a přesvědčila se, že je Rusko zemí neomezených možností. O svých zážitcích z Ruska napsala knížku, která snad stihne vyjít tak, abychom jí na Rajbasu pokřtili..
Vladivostop - Zápisky z cesty na Dálny východ.
Cestopis je sbírkou postřehů z tříměsíčního putování autostopem z Třebíče do Vladivostoku. V létě roku 2009 se vypravila s batohem na zádech na vlastní pěst na Dálný východ. V zápiscích z cesty zachycuje své dojmy ze setkání s lidmi, kteří žijí s pocitem, že nebe je vysoko a car daleko. Je z nich patrné, jak je Rusko veliké a jak je jiné oproti tomu, co slýcháváme ve zprávách.
(sobota 20.11. Dělnický dům, 17:50 hod: Kateřina MANDULOVÁ: křest knihy VLADIVOSTOP a povídání o cestě Ruskem)
|